Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418841/bmid_prazdniny-v-evrope-ITu-418841.jpg
4
1584
1584
Máte rádi humor, dobrodružství a mnohahodinové čekání u silnice? Pak vložte řízek mezi chleby a vydejte se za čtvrtým prázdninovým dobrodružstvím s Ladislavem Ziburou. Tentokrát vás čeká 14 000 kilometrů stopem napříč Evropou. Ve společnosti svérázných řidičů vyrazíte z Polska přes malebné Pobaltí až za polární kruh a následně z horkých Athén přes divoký Balkán zpátky domů. Objevíte při tom místa, která jste vždycky chtěli navštívit, jen jste o nich dosud nevěděli. Vyslechnete příběhy neobyčejných lidí a přesvědčíte se, že jste se narodili na tom nejrozmanitějším kontinentu světa.... celý text
Přidat komentář
Láďa zase nezklamal.Čtení jsem si užila.Spisovatel je sice trošku blázen,v tom co prožívá a čeho se na cestách nebojí,ale o to víc mě to baví.Má hezké zážitky,a já si jeho cestování užívám s ním.
Moje první kniha od Ladislava a určitě ne poslední. Oddechové, zábavné čtení a ještě hezké ilustrace.
Trochu jsem vystoupila mimo svou bublinu a pustila se do "Zibury", abych si nepřipadala jako ignorant v českých zemích. Cestopisy nečtu, ale chtěla jsem vědět, o čem se mluví.
Myslím, že cestopisy dál nebudou mou oblíbenou literaturou, nicméně kniha mě příjemně překvapila. Ladislav Zibura píše poutavě, je vtipný a má dar přirozeného vypravěče. Také ho asi na svých cestách často procvičuje... Kniha je plná historek o stopování, setkávání s lidmi, zážitků z cest, ale jsou v ní i faktografické vložky pro zvídavější čtenáře. Milým překvapením jsou ilustrace.
Trochu jsem si zavzpomínala na mladá léta, kdy jsem dvakrát jela stopem do Švédska. Dnes už bych se asi bála, ale očividně není čeho. Je to stále stejné.
Chápu, proč jsou tyto knihy a přednášky tak oblíbené.
Oproti Prázdninám v Česku se necítím tolik poučen, na druhou stranu je tady zase více vtipně bizarních situací.
U pasáže z Ukrajiny mi bylo trochu úzko, když jsem si představil, jak se země stihla za těch pár let proměnit. Jinak si mi ovšem po celou dobu nescházel mírný úsměv z úst.
Líbilo se mi to. Takové milé, vtipné a upřímné povídání. Mám tak trochu pocit, jako bych s Ladislavem kus Evropy procestovala taky. A taky mám teď chuť sbalit batoh a hned se někam vydat.
Dobře čtivá kniha i pro ty kdo nečtou cestopisy Ladislavovo vyprávění vždy pobaví.
Moje první kniha od Ziburdy. A už chápu proč ho lidi čtou. Ten chlap je vážně vtipný. Vtipný a zajímavý. A kniha má bezva ilustrace. Po přečtení mám dobrý pocit a neodolatelnou touhu seznámit se s bývalým starostou Talinu Zuokazem.
Velmi příjemná a milá oddechovka. Tentokrát se projdeme pro Evropě, respektive prostopujeme. To k přesunování se z místa na místo taky samozřejmě patří. Opět jsem se pobavila a taky trochu přiučila. Pan cestovatel opět nezklamal. Jen tak dál. Už se těším na další knihy.
Audiokniha
Oddechová kniha, na některých místech jsem sama byla, takže jsem při poslechu vzpomínala.
Jedná se o příjemné putování Evropou, s několika užitečnými zajímavostmi k tomu. Tradičně nechybely ani autorovy vtipné postřehy.
(audiokniha) Na prvních cestách chodil Ladislav pešky. Tentokrát se vydává stopem, což je předpokládám kvůli bolavému koleni. Jsem rád, že ho zdravotní problémy neodradily od dalšího cestování. Byla by to velká škoda, protože jak je vidět, tak dokáže napsat otevřenou, vtipnou, inspirativní a zároveň poučnou knihu z jakékoli cesty.
"Chci se vydávat do světa. Každé dobrodružství totiž člověku pocitově prodlouží život. Nejprve si ho užije v přítomnosti a pak ještě mnohokrát ve vzpomínkách. Zážitky navíc zrají jako dobré víno. Všechno špatné se časem změní v legrační historku a všechno dobré se stane ještě krásnějším."
Jako ostatní knihy od Ladislava Zibury, se mi toto putování opět líbilo, ale více mne asi zaujalo stopování a objevování severských zemí, tedy první polovina knihy.
Od L. Zibury jsem přečetla všechno kromě Santiaga a Evropu (společně s cestou do Jeruzaléma) řadím mezi jeho TOP. Určitě tady hrají roli osobní důvody: Jednak mám taky jistou stopařskou minulost, jednak po Evropě cestuju velmi ráda a všechny země, o kterých autor píše, jsem navštívila. Mohla jsem tedy vzpomínat na své zážitky a srovnávat je s těmi Ziburovými. Zatímco já jsem spíš na ty památky, Ladislav má obdivuhodnou schopnost seznámit a skamarádit se s kýmkoliv kdekoliv na světě. Zároveň je to dost velký vtipálek a „mluvka“, tak je otázka, jestli tak trochu v něčem nebalamutí i nás čtenáře. :-)
Od autora je to moje pátá přečtená kniha a řadí se na tu slabší část stupnice. Jestli mělo být záměrem nadchnout čtenáře pro stopování, pak se to nepodařilo. Popisů stopování, resp. jeho nudných částí, jestli se J.Z. postavil před nebo za křižovatku, bylo až příliš. Člověka to tak moc nebavilo, až se z toho nemohl soustředit na vyprávění o cestě jako takové.
Těch pár momentů opravdu cestopisných ale už stálo za to. Zábavné, neotřelé, lidové, poznávací, vtipné. I tak v nich ale panoval trochu arogantní tón, že autor je jaksi lepším cestovatelem, než ostatní.¨
Celkově jsem se do čtení musela tolik dokopávat, že se mě knížka držela snad čtyři týdny. Snad si spravím chuť Santiagem, už na mě čeká v poličce.
Mé první setkání s knihami od Ládíka. Poslouchá se dobře, ale čte se hůře. Než si zvyknete na jeho styl psaní a humor, pak to jde snáze. Tahle kniha byla nic moc, ale u dalších to bylo lepší.
Princ Ládík nikdy nezklame. Spoustu knih si půjčím, přečtu,vrátím, jiné potřebuji vlastnit, po přečtení mají své jisté místo v mé knihovně. A Ládíkovy cestopisy patří mezi ty druhé.
Tato kniha je moc pěkná. Osobně se mi víc líbila pěší putování, ale tady je Ladislav zase zřetelně vyzrálejši a kniha má zas jiný půvab. Nemůžu řict, ze bych se u jeho knih tloukla smíchy, ale je to pro mě takové milé pohodové čtení.Četla jsem teď znovu jeho knihy všechny od začátku a nyní se chystám na tu poslední, tak uvidíme.....
Cestopisy prince Ládíka jsou jak to nejhezčí pohlazení po duši, navíc vyvážené ve vtipnosti, zajímavostech, historii i postřezích o daných zemích. Další skvělé čtení, po kterém se mi chce někam vyrazit. Klidně hned, s rýmou a kašlem.
Štítky knihy
Evropa cestování cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
O parník nudnější než předchozí dvě knihy (buddhisti a Jeruzalém), co jsem od Zibury zatím četl. Tahle kniha mi přišla jako spíchnutá horkou jehlou, skákalo se v ní od jednoho krátkého setkání ke druhému, od jedné myšlenky k naprosto nesouvisející jiné, kniha celkově není moc konzistentní a působí spíše jako nákupní seznam s několika poznámkami. Ač jsou všechny zážitky a zkušenosti úchvatné, tak by si zasloužily zpracovat trochu lépe.